PAMÁTKY

Chrám sv. Mikuláše

Dominanta a chlouba města, jedno z vrcholných děl české pozdní gotiky. První písemná zmínka o lounském farním kostele pochází z r. 1332, kdy byl ještě zasvěcen sv. Kříži. Z původního kostela se zachovala pouze věž, kterou v r. 1347 stavěl Pešek Wandy. V jejím druhém podlaží v dosud zachovalých dubových truhlách ukládala ve středověku městská správa nejcennější privilegia.
Dne 21. 3. 1517 kostel, spolu s celým vnitřním městem, vyhořel. Dva roky nato požádali Lounští královského architekta Benedikta Rejta o pomoc. Dílo bylo dokončeno r. 1538. Na místě původního kostela vzniklo síňové trojlodí s krásnou krouženou klenbou a jehlancovou střechou, tvořící protějšek blízkých kopců Českého středohoří.
Monumentální oltář z let 1701 – 1706 vytvořil sochař Jeroným Kohl se svým žákem Františkem Preissem a truhlářem Markem Nonnermacherem. Skvostným kamenickým dílem je kazatelna z r. 1540. Na konci 19. stol. byl kostel opravován pod vedením architekta Josefa Mockera a Kamila Hilberta.

Městské opevnění (Žatecká brána)

Vznikalo souběžně se založením města. Od 2. pol. 15. stol. mělo zhruba tuto podobu: vnitřní hradba probíhala za hospodářskými dvory domů v okrajových ulicích. Před ní byla, oddělena příkopem, předsunuta parkánová hradba. I před ní se nacházel příkop, pravděpodobně naplněný vodou. Spolehlivý ikonografický materiál nemáme k dispozici a celkový stavebně-historický průzkum města dosud nebyl proveden, takže přesnou podobu středověkých hradeb Loun neznáme. Vnitřní gotické opevnění se zachovalo značně neúplně. Přítomno je zejména v zadních traktech domů v České ulici a je, i s parkánovým příkopem, patrné z ulice Na Valích. Místy jsou ve zdivu naznačeny i půdorysy hranolovitých bašt. Parkánová hradba, která prošla v 80. letech rekonstrukcí, je v mnohem lepším stavu. Je ji možno sledovat na jižní, západní i severní straně města, zejména procházka na šancích nad řekou je působivá. V Žižkově ulici jsou dvě dělové bašty – třetí stála u zlomu hradeb k východu. Hranolová věž a několik půlkruhových bašt je patrno – spolu s renesančním městským znakem – na severní straně města na zmíněných šancích. Čtyřboká bašta je napojena na dům čp. 387 v ulici Na Valích. Bašty měly svá jména. Ze 16. stol. známe pojmenování Beran, Čertova bašta a Titěrka, nelze je však lokalizovat. Parkánová hradba je výsledkem rekonstrukce městského opevnění z 2. pol. 15. stol. Žatecká brána byla postavena r. 1500. Je to uvedeno v jedné ze tří latinských sentencí vytesaných na průčelí. Nešlo o bránu v pravém slova smyslu – ta stávala poněkud východněji v Žatecké ulici; doba jejího zničení není známa. Dnešní Žatecká brána tvořila její předbraní a nebyla opatřena cimbuřím, nýbrž až do r. 1841 prkenným podsebitím. Druhá městská brána se jmenovala Pražská a stála u vyústění Pražské ulice proti 1. základní škole. Zbořena byla r. 1861.

Budova radnice

Od 16. stol. zde stával nejvýstavnější dům v Lounech, nazývaný U tří lip. V 19. stol. sloužil jako zájezdní hostinec. V r. 1869 dům koupilo město a zřídilo v něm radnici. Na příkaz okresního úřadu přes protest části veřejnosti byl však dům r. 1885 zbořen s odkazem na jeho chatrný stav.
Na jeho místě podle plánů Saturnina Hellera byla postavena v historizujícím slohu dnešní budova radnice.

Budova soudu

Zde stávala původní lounská radnice. Po požáru města v roce 1519 se stavěla znovu. Po částečném sesutí získala budova dva renesanční štíty, orloj a věž. V jejím sklepení bylo obávané vězení Brožka. R. 1819 byla radnice zbořena a místo ní postavena dnešní budova v empírovém slohu. V r. 1850 ji město pronajalo okresnímu soudu, který zde sídlil do r. 2005.

Daliborka

Není známo, jak vznikl název Daliborka uvedený na fasádě – mezi majiteli domu žádný Dalibor nebyl. Dnešní podoba fasády se slohově hlásí na přelom 16. a 17. stol. V patře se zachovala srubová místnost s trámovým stropem asi z konce 15. stol. V budově sídlí státní okresní archiv.

Barokní špitál

Byl postaven v letech 1695 – 1698 podle projektu Antonína Porty, který stavěl zámky také v Roudnici, Libochovicích a Milešově. Vedle něj směrem k řece stála v letech 1481 – 1834 kaple sv. Maří Magdaleny.

Dům Sokolů z Mor

Název získal podle svých majitelů, jejichž erb je umístěn na krásném pozdně gotickém arkýři. Jeho vznik bývá kladen mezi roky 1470 a 1480 – Sokolové vlastnili dům od r. 1466. Ze stejné doby je i sál v přízemí, sklenutý masivní žebrovou klenbou. V budově je stálá expozice muzea.

Židovská synagoga

Na místě domu, kde byla první městská pošta a který vyhořel za velkého požáru r. 1849, postavila v r. 1871 židovská obec synagogu. Používala ji do začátku 2. světové války. Nyní je v ní depozitář státního okresního archivu.

Kostel Matky Boží

Stavěl se v letech 1491 – 1493. V r. 1612 byla přistavěna věž. Portál v přízemí věže má tvar oslího oblouku, dokazuje to určitou konzervativnost výtvarného názoru architekta. Do r. 1789 se kolem kostela, ohrazeného zdí, pohřbívalo. V r. 1913 byl restaurován.

Kostel sv. Petra

Poprvé je připomínán r. 1359, pravděpodobně je však mnohem starší. Podle stavebně-historického průzkumu jsou jeho nejstarší části průčelí a loď, které mohou obsahovat snad i románské zdivo. V 16. a 17. stol. byl hřbitov u sv. Petra hlavním městským pohřebištěm.
Od r. 1892 patří evangelické církvi, dnes je opět majetkem města.

Mariánský sloup

Tuto ušlechtilou plastiku vytvořil v r. 1673 zakladatel českého barokního sochařství Jan Jiří Bendl. Znázorňuje Pannu Marii jako neposkvrněnou, prostovlasou dívku s rukama na prsou, stojící na hadovi jako symbolu hříchu. Datum jejího vzniku je ukryto v chonogramu, který zní v českém překladu takto: „Matko boží, buď ochránkyní svých Loun“. Původně snad byla umístěna na Pražském předměstí, ale už v morovém roce 1734 stála na náměstí a konaly se u ní bohoslužby.

Pomník Mistra Jana Husa

Je dílem sochaře Josefa Kvasničky z r. 1925. Symbolizuje blízký vztah Loun k husitské revoluci. Na jejím soklu je český překlad části Husova dopisu Lounským asi z r. 1410, jednoho ze dvou, který církevní reformátor do Loun poslal.

Galerie Benedikta Rejta

Na průčelí této budovy byla při opravě r. 1994 objevena pozdně gotická okna. Pro výstavní účely je zrekonstruována budova bývalého městského pivovaru, postavená na hradbách vedle dnešní radnice. Galerie byla založena r. 1965 a její sbírky jsou zaměřeny na umění 20. stol.

Loutkové divadlo

Svérázná stavbička byla postavena r. 1920. Zdejší loutkařská tradice pokračuje dodnes – pravidelně se zde pořádá festival Raškovy Louny.

Inundační most

Má čtyřicet oblouků a je významnou technickou památkou. Byl postaven v letech 1814 – 1816, v době, kdy se stavěla silnice do Lipska. Pole mezi Louny a Dobroměřicemi byla totiž často vystavena záplavám, a proto byla snaha udržet komunikaci sjízdnou. To si uvědomovali lounští měšťané už v 16. stol., když nechali v letech 1585-1587 postavit na místě dnešního kamenný most se šesti oblouky.

Jiráskovy mlýny

Dnešní novorenesanční podobu dostaly po požáru r. 1895. Měly své středověké předchůdce: na místě Režné na levém břehu řeky stál Hasačert, naproti pak Horní mlýn s vodárenskou věží.

Kostel Nejsvětější Trojice a 14 svatých pomocníků

Na jeho místě stával obecní dvůr, který spálilo vojsko Albrechta z Valdštejna v listopadu 1620. Když r. 1714 vypukla morová epidemie, založily se hrobové jámy právě zde. Po odeznění moru byl při provizorním hřbitově na náklady několika lounských měšťanů postaven stávající kostelík, dokončený r. 1716. Podle listiny, nalezené ve střeše při opravě r. 1991, byla v r. 1716 na kostele vztyčena kupole s křížem, oslavující vítězství vojsk císaře Karla VI. nad Turky. I tento kostel byl za Josefa II. zrušen. Na hřbitově je několik pozoruhodných kamenných náhrobníků z 1. pol. 19. stol.

Budova městské spořitelny

Postavená v r. 1928 podle návrhu architekta Františka Libry (1891-1958). Autorem plastik na průčelí je Otakar Švec (1892-1955). Týž autor vytvořil pro Louny i sochu Masarykovu, která od r. 1930 stávala před 1. základní školou a za války byla zničena.

Budova 1. základní školy

V Lounech je téměř výhradně nazývána dívčí školou. Je postavena v historizujícím slohu podle plánů architekta Trostmana z Lovosic. Slavnostně otevřena byla r. 1868. Městský znak na východní straně fasády je heraldicky nesprávný: měsíc má být z pohledu diváka vpravo.

Kostel československé církve husitské

Postaven byl v r. 1932 podle návrhu lounského architekta ing. Poláka. Uvnitř kostela je kamenný reliéf Krista od Josefa Štíbra z r. 1935.

Budova Sokolovny

Postavená podle plánů Kamila Hilberta. Slavnostně otevřena byla 10. 7. 1898. V Lounech má sokolské hnutí bohatou tradici. Zdejší odbočka byla založena r. 1867. V r. 1927 bylo zřízeno letní cvičiště, které je dosud v provozu. Na domě je pamětní deska čtyř obětí protikomunistického odboje, odsouzených v r. 1949 právě v budově Sokolovny.

Poděbradova ulice

Patří k architektonicky nejzajímavějším částem Loun. Lze ji pokládat za učebnici architektury konce 19. stol. Prakticky až do pol. 90. let 19. stol. se tu rozkládala pole. Začátku ulice vtiskl pečeť historizujícími projekty mladý Kamil Hilbert, později se prosadila secese.
Nacházejí se tu domy v pseudogotickém slohu i ve stylu novorenesance.

Gymnázium a základní škola

Postavené podle Hilbertových plánů. Gymnázium, původně reálka, bylo otevřeno v r. 1896. Od r. 1993 je pojmenované po zdejším rodáku, matematikovi Václavu Hlavatém (1894-1969). Na ústavu studovala a vyučovala řada vynikajících osobností, kromě Hlavatého např. historik Rudolf Urbánek, hudební skladatelé Eduard Tregler a Zdeněk Šesták, výtvarníci Zdeněk Sýkora, Kamil Linhart, Vladislav Mirvald a Alois Pitrmann, literáti Karel Konrád, Konstantin Biebl, Artur Breiský a Čestmír Berka, technik Jan Vích a mnoho dalších.
Základní škola, původně chlapecká a dodnes tak nazývaná, byla otevřena r. 1897.

Boží muka

Stojí na místě lounského popraviště. Okolí nese stále název „Na spravedlnosti“. Až do r. 1765, kdy město ztratilo právo popravy, zde stávala zděná šibenice. V letech 1571-1632 tu bylo popraveno nejméně 124 osob.

Budova bývalého „KOKOSu“ („Komunistický kostel“)

Tuto budovu postavila v r. 1988 za 85 miliónů korun komunistická strana pro svůj okresní sekretariát. Autorem projektu byl novoborský architekt Míťa Hejduk. O nezpůsobilosti stavby pro jiné využití vypovídá skutečnost, že ještě šest let po listopadu 1989 se nenašel nový provozovatel. V její menší části, bývalém domu politické výchovy, dnes sídlí Komerční banka.

Kostel českobratrské církve evangelické

Byl postaven r. 1932 v konstruktivistickém slohu. Autorem návrhu byl lounský rodák, architekt Pavel Bareš. Obydlí pro faráře vzniklo o 4 roky později.

Kotěrova kolonie

Kolonii rodinných domků pro zaměstnance železničních opraven projektoval v r. 1909 zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra (1871-1923). Kolonie tvoří jedinečný stavební komplex, bohužel narušovaný novodobými zásahy. V Kotěrově bohužel neuskutečněném návrhu z let 1919-1920 se počítalo ještě se stavbou kostela, školy, restaurace se společenským sálem a lázněmi.

Dům kpt. Jaroše

Uvnitř kolonie se nachází vilka, kde se v rodině strojvůdce narodil hrdina od Sokolova, kapitán Otakar Jaroš (1912-1943). Na průčelí domu je umístěna jeho pamětní deska.

Domy čp. 1471-1479 (ul. Čeňka Zemana)

Skupinu domů v místě, nazývaném Jeruzalém, projektoval v r. 1931 Josef Hausenblas z Lenešic. Jako jeden z mála českých architektů studoval na proslulém Bauhausu v Dessau u Hannese Meyera. Domy jsou příkladem tzv. minimalistického bydlení, jímž se funkcionalistická architektura zabývala.

---

Stránky vytvořeny 22. 3. 2006 © 2006-2013 Račice louny@racx.cz